Austin
Austin
Země původu: Velká Británie
Herbert Austin postupoval opačným směrem než mnozí Australané, kteří studovali ve Velké Británii. Ve věku 16 let opustil otcovu farmu v Great Missenden v anglickém hrabství Buckinghamshire a pustil e do studia v australském Melbourne. Zde se setkal s Frederickem Wolseleyem, irským majitelem společnosti, která se specializovala na přesné strojírenství. Wolseley mu nabídl práci technického ředitele své australské pobočky vyrábějící strojky na stříhání ovcí. Austin se r.1889 vrátil do Británie. První automobil pro společnost Wolseley postavil r.1895. Roku 1904 založil Austin svůj vlastní podnik, v jehož čele stál až do smrti v r.1940. Jako jedna z vůdčích osobností britského automobilového průmyslu byl povýšen do šlechtického stavu a stal se lordem Austinem Longbridge, členem řádu Britského impéria, čestným doktorem práv a poslancem parlamentu za Konzervativní stranu. Roku 1947 sjel z výrobní linky miliontý austin a v r.1952 dosáhl počet vyrobených vozů dvou milionů. Téhož roku byl Austin spojen se společnostmi Morris, Riley, Wolseley a MG. Vznikl tak koncern British Motor Corporation ( BMC ), jenž se tehdy postavil do čela největších automobilových výrobců nejen v Evropě, ale i ve světě. Už takhle mamutí BMC se poté ještě rozrostl o společnosti Jaguár a Daimler. po připojení Triumphu a Roveru se dále transformoval na společnost British Leyland Corporation. První poválečné austiny byly vyráběny podle návrhů vzniklých ještě před válkou. Typy Eight, Ten, Twelve a Sixteen měly ještě stále nezapuštěné světlomety. Modernizace se nejdříve projevila u typu A 40 z r.1947. Novými prvky bylo nezávislé odpružení předních kol a motor s rozvodem OHV. V r.1951 se představil typ A 30. Poněkud opožděně měl nahradit typ Austin Seven, který v letech 1922-38 putoval k 400 000 zákazníků. A 30 s malým motorem 803 cm³ o max. výkonu 22,1 kW nabízel prostor čtyřem dospělým cestujícím. Pro horních deset tisíc vyráběla typ Princess, jenž se představil r.1947 s téměř pětimetrovou karoserií a se čtyřlitrovým šestiválcem o max. výkonu 100,8 kW. Tento vůz se řadil do stejné kategorie jako automobily Rolls-Royce a Bentley, jeho cena však nebyla ani poloviční. Společnost Austin široce využívala služeb karosářského studia Pininfarina. Významným příkladem je typ A 40 Farina, jenž poutal pozornost hranatějšími tvary. Představil se na pařířském autosalonu r.1958. BMC uvedl v srpnu 1959 revoluční typ Mini. Úspěchu se dostalo i jeho dvojčeti Austinu Seven 850. Větší verze typu Mini, označované jako 1100 či 1300, byly poháněné motory 1098 cm³ nebo 1275 cm³ o max. výkonu 35,3 kW a 52,2 kW. Austin vyráběl rovněž čistokrevná sportovní auta. Příkladem je Austin-Healey, jenž se prodal v počtu téměř 73 000 kusů. Z továrny vyjelo také 129 347 vozů menší verze Austin-Healey Sprite.
----------------------------------------------
Austin A 40 r.v.1947-51
Počet vyrobených kusů: 289 897
Zvláštnosti: Typ A 40 byl prvním novým poválečným austinem. Jeho dvoudveřová verze se jmenovala Dorset, zatímco čtyřdeřovému vozu patřilo označení Devon. Motor objemu 1200 cm³ s ventilovým rozvodem OHV poskytoval max. výkon 29,4 kW a vozidlu uděloval max. rychlost 115 km/h.
Austin A 30 r.v.1951-56
Počet vyrobených kusů: 222 264
Zvláštnosti: A 30 byl prvním austinem, který již neměl samostatný podvozek, ale samonosnou karoserii. Navzdory své krátké karoserii ( pouhých 3460 mm ) nabízel tento sedan dostatek prostoru pro celou rodinu. Roku 1953 se představila dvoudveřová verze a v r.1955 vůz s karoserií kombi.
Austin A 40 Farina r.v.1958-67
Počet vyrobených kusů: 342 280
Zvláštnosti: Návrh karoserie typu A 40 Farina vznikl v designérském studiu Pininfarina. Vůz s motorem 948 cm³ o max. výkonu 25,7 kW dosahoval max. rychlosti 110 km/h. Karoserie typu hatchback s výklopnými zadními dveřmi s oknem a se sklopnými zadními sedadly poskytovaly vzadu značný prostor k přepravě zavazadel.
Austin A 50 Cambridge
Rok výroby: Longbridge 1961-69, Cowley 1965-69
Počet vyrobených kusů: Longbridge 175 674, Cowley
asi 101 000
Zvláštnosti: Počátky vozu Cambridge se odvíjejí od typu A 55 ( s motorem 1489 cm³ ) z r.1957. V r.1961 získal novou karoserii a motor o objemu 1622 cm³. Řazení čtyřstupňové převodovky bylo na podlaze, na přání se vůz dodával s řadící pákou pod volantem.
Austin 1100/1300 r.v.1963-75
Počet vyrobených kusů: 1 052 000
Zvláštnosti: Typ 1100 byl větším sourozencem typu Mini. Dodával se rovněž s motorem 1275 cm³ jako typ 1300. Tyto automobily se shodovaly s vozy Mini v koncepci uložení motoru vpředu napříč a pohonu předních kol. Jejich prodej přesáhl 1 000 000 kusů.
Austin Alegro r.v.1973-82
Počet vyrobených kusů: více než 700 000
Zvláštnosti: Karoserie vozu Alegro nástupce automobilů série 1100 a 1300, vznikla podle návrhu Harrise Manna. Se svými předchůdci měl vůz společnou koncepci pohonu předních kol, lišil se však možností osazení motory zdvihových objemů od 1098 cm³do 1748 cm³. Max. výkon dosahoval 32,4 kW až 66,9 kW.
Fotoalbum:
Další zajímavé příspěvky nebo fotky můžete zaslat na X.sniper@email.cz a budou průbežně doplněny.